Julen 2013
En fin høstdag oppdaget vi at vi hadde fått en fantastisk utsikt mot øst, hvor vi kunne skue fjelltopper både fjernt og nær.
Riktignok var den nærmeste toppen bare rester av nabobygget som ble lagt i knas i løpet av noen hektiske uker i oktober. Aktiviteten forårsaket mikroskopiske naturkatastrofer i form av både jordskjelv og flom i baderommet vårt. I tillegg måtte vi innse at vår overflod av parkeringsplass var redusert på bekostning av plass til vårt nye havemøblement. Når Gunnar i tillegg fant det «nødvendig» at vi investerte i enda en Octavia, var plutselig all vår overflod av parkering overfylt av Skodaer.
Ellers har året forløpt med store endringer i både familie og arbeide. I år ble det 2 turer til Finnmark. Først en tradisjonell påsketur, og så en ny tripp i sommer som følge av livet gang; Gunnars mor gikk bort i juni. Hun ville fylt 94 år i juli, og fikk leve et langt og mangfoldig liv. Hun opplevde mangt og mye i en verdens som var gjennom en voldsom omvelting i løpet hennes levetid. Svært mye av dette kan vi som hennes etterkommere, være glade for å ha blitt spart for. Vi lyser fred over hennes minne!
Av andre begivenheter kan det nevens at Daniel nå har blitt tatt opp i Nidarosdomens guttekor, selv om han som «blodfersk» ikke har fått være med på noen konserter ennå. Men om han klarer å holde på plassen sin, kan han på sikt se fram til å få være med på turneer både i Europa og resten av verden.
Helen har nå blitt en myndig dame, og går sitt siste år på videregående, på en ny skole. Dvs, det er den gamle Steiner-skolen hennes som har fått et «nytt» bygg nede på Skansen.
Sonja har også begynt å jobbe på en ny skole. Dvs, også her er det gamle Skjetlein VGS som har fått ett flunkende nytt skolebygg. Nytt og moderne, men Sonja synes nok ikke alt har blitt så mye bedre, som det uheldigvis ofte blir med moderniseringer.
Og som om ikke alt dette skulle være nok. Gunnar har også begynt å jobbe i ett nytt firma. Men er her er det bare firmaet som er nytt. Både kollegaer, kunder, PC og kontorstol er de samme gamle. Men nå eier han 1/10 del av selskapet han jobber i, og kan dermed vanskelig klage på kravstore eiere uten å bite seg selv i øret.
Vinteren har hittil vært kort, om enn både snørik og stormfull. Men snøen forsvant like fort som den kom, godt hjulpet av en søt, liten orkan som lammet hele Trøndelag noen timer i desember.
Tross grønne plener har vi klart å få til en god julestemning, med både kulørte lys på thujaen i hagen, og en grankvast på døra. Daniel har vært svært ivrig med julebaksten, både med å lage den, og spise den opp. Ellers har det vært julekonserter på løpende bånd, hvor både Daniel og Helen har bidratt med sine ferdigheter.
Vánoce 2013
Letošní rok byla celá naše rodina potrefena neuvěřitelným množstvím změn, ať už očekávaných, či náhle se přicházejících. Například jsme jednoho krásného říjnového rána zjistili, že máme směrem na východ nádherný výhled na blízké i vzdálené kopce a hory. Ty nejbližší kopce byly sice jenom zbytky sousední budovy, která byla zbourána během dvou hektických týdnů s konstantním zemětřesením v celém okolí, které nám kromě jiného znovu roztřáslo neustále opravované odpadní potrubí, a tím zahájilo nové období záplav v našem nešťastném sklepě.
Letošní PF’ko ukazuje náš starý gauč, který jsme nainstalovali na místo nejlepšího výhledu na rojení bagrů a buldozerů na staveništi, a kde také doufáme, že způsobuje maximální popuzení stavebních dělníků.
Na další nevýhodu bydlení vedle staveniště přišel Gunnar poté, co se rozhodl, že je nezbytně nutné pořídit nové auto. Příjezdová cesta na naše zadní parkoviště se totiž ocitla za plotem stavby, takže všechny zbývající volné fleky okolo domu jsou zoufale zaplněné Škodovkami.
Změny nás neminuly ani o prázdninách. Hlavni dovolenou jsme si letos naplánovali v Bretani, ale místo na jih jsme vyrazili směrem na sever do Finnmark, protože Gunnarovi umřela jeho maminka. Bylo jí téměř 94 let, a davy dětí, vnoučat a pravnoučat, které se sešly na jejím pohřbu jenom dokazovaly, že se postarala o velmi životaschopnou rodinu.
Počasí se úplně zbláznilo, a severní Norsko teď bylo úplně nejteplejším místem v Evropě. Takže když jsme se přesunuli o 3500 km jižněji do Normandie a Bretaně, tak jsme tam docela mrzli. Ale během několika týdnů vystoupaly teploty až na 40º, a na zimu si mohl stěžovat jenom Gunnar, který se vrátil domů, zatímco zbytek rodiny trávil léto na Moravě u přátel a na chemických soustředěních a táborech až do srpna.
Ještě jednou bez tatínka jsme se v říjnu vydali na týden do Toskánska plného úžasných měst, cypřišových alejí a syčících potrubí.
Nejméně změn má asi letos Daniel, který je v 5. třídě, a jenom zaměnil přípravný sbor, kde zpíval, za ten opravdový Nidaroský chlapecký sbor.
Helen se zcela nedobrovolně dostala do řad nás dospělých, a ani hlasité protesty a zoufalé vytí jí nepomohou od toho, že musí mít vlastní konto, a daňový úřad jí píše, že tam o ní dobře vědí. Také si musí brzy vybrat co chce dělat dál, protože už je ve 3. a posledním ročníku Steinerovy školy. Také ona letos změnila školu – mají teď krásnou novou budovu vedle přístaviště. Helen i Soňa pořád střílí z luku v Nidaros Håndbuelag, který letos slavil 10 let trvání grilováním celého jehněte v Bymarka. Další velkou akcí byla účast na vikingském trhu a hostině v Djupvika.
Soňa také zažívá velké změny v práci – po 2 letech na staveništi se přestěhovala do nové školní budovy, na kterou si ale pořád stěžuje. Má třeba pocit, že by se do nové třídy měli vejít všichni její žáci, což se nějak nedaří. Operace kotníku v říjnu obstarala neočekávaných 6 týdnů o berlích, ale byla snad už poslední operací po nehodě před dvěma lety.
I Gunnar má letos plno změn. Nejenže pracuje v nové budově, ale i pro novou firmu, přestože všichni jeho kolegové, počítače a židlička jsou stejní. Změnila se jenom firma, které teď dokonce kousek vlastní. Poslední rok má nového velkého koníčka – střílí závodně z pistolí. Vypadá to, že jsme velmi militantní rodina, každý z něčeho střílí, ale v podstatě jsme velice mírumilovní a spokojení J. Pěkný Nový rok!